Velký okruh Čínou

Zjistit termíny a ceny
Popis zájezdu
Víza & dokumenty

Pro občany ČR platí vízová povinnost. Vstupní vízum – poplatek
2.700,- Kč. Platí se přímo vízovému centru. Nutný on-line formulář
a osobní návštěva vízového centra za účelem sejmutí otisků prstů.
Vyřízení trvá 1 týden.

Letecká přeprava

Rady pro odbavení při odletu: Vzhledem k
situaci v letecké dopravě doporučujeme dbát nařízení pro pohyb osob
a zavazadel na letištích a počítat s delší dobou potřebnou pro
odbavení včetně důkladné osobní prohlídky. Pro plynulé odbavení
zavazadel a vyzvednutí palubní vstupenky se dostavte na letiště
cca. 2 až 2,5 h. před odletem. Zavazadla si označte, štítky – jsou
k dispozici v odbavovacích obálkách nebo u přepážky letecké
společnosti. Adresu hotelu, v němž strávíte první noc, obdržíte s
odbavením na letišti v den odletu.

Zavazadla: celková váha hlavních zavazadel by
neměla překročit 23 kg, v případě Business Class 30 kg. U
příručních zavazadel činí váhový limit 8 kg a maximální součet
rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí překročit 115 cm. V
případě příručních zavazadel v Business Class činí váhový limit 18
kg. a maximální součet rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí
překročit 115 cm.

Ztráta zavazadla: V případě poškození či ztráty
zavazadla během letů se ihned na místě obraťte na přepážku
reklamací zavazadel a vyplňte reklamační list. Na pozdější
reklamace nelze brát zřetel. Letecká společnost dopraví zpožděné
zavazadlo do místa Vašeho ubytování, ztracené zavazadlo případně
finančně odškodní.

Zmeškání letu: Pokud zmeškáte odlet letu (první
nebo navazující), neprodleně se odeberte k přepážce letecké
společnosti, s níž jste měli letět. Společnost Vás naknihuje na
nejbližší možný let. Pokud není společnost zastoupena na letišti
přímo, nebo přes aliančního partnera, přebírá zastoupení místní
(národní) letecká společnost. Nebude-li tedy například v Londýně
zastoupena společnost KLM, ani žádný z aliančních partnerů,
obrátíte se na British Airways. V zásadě mohou nastat dvě
situace:

1. Let nestihnete vinou zpoždění letu, živelné pohromy,
teroristického útoku apod. – v takovém případě hradí poplatky za
překnihování na další možný let příslušná letecká společnost.
2. Let nestihnete vlastní vinou, např. zaspáním, pozdním příchodem,
nedodržením bezpečnostních předpisů, nedodržením vstupních formalit
apod. – v takovém případě všechny poplatky spojené s překnihováním
na další možný let hradíte sami.

Pohotovost 24h
v případě jakýcholi potíží při letecké přepravě se můžete obrátit
na naší 24h hot-line:

+420 724 626 766
Po-Pá 18:00-08:00
Pá-Po 18:00-08:00 (včetně svátků)

+420 233 377 711
Po-Pá 09:00 – 18:00

Celní předpisy
V rámci neobchodního dovozu lze přivážet zboží pro osobní potřebu.
Povinná výměna valut není uplatňována. Zajištění finančních
prostředků pro cestu do ČLR je nutné prokazovat při žádosti o
čínské turistické vízum. Na hraničních přechodech toto opatření
není aplikováno. N Dovoz i vývoz valut nad 10 000 USD je nutné
deklarovat. Vyvážet lze valuty v maximální nominální hodnotě 10000
USD. Při turistických cestách je uplatňován zákaz dovozu ovoce a
zeleniny, mléčných a masových výrobků z cizí země a zákaz vývozu
starožitností (předměty starší 100 let) a vzácných druhů flóry a
fauny.

Zakázané oblasti

Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. zakázané oblasti, popř.
objekty. Seznam zakázaných oblastí není veřejnosti přístupný.
Porušení čínských předpisů lze předejít dotazem u čínské policie
nebo ZÚ ČLR v Praze.

Očkování

Není vyžadováno žádné speciální očkování, úroveň zdravotní péče
je ve velkých městech slušná, ošetření se platí. V odlehlých
oblastech může být kvalitní lékařská péče nedostupná. Kromě západní
medicíny se hojně využívají i metody tradičního lidového
léčitelství. Každý cestovatel by měl zvážit očkování proti
žloutenkám typu A+B. Žloutenka typu A „nemoc špinavých rukou“ se
přenáší kontaminovanými potravinami a vodou, žloutenka typu B je
přenášena krví, pohlavním stykem a jinými sekrety. Je rovněž vhodné
ověřit si aktuální platnost očkování proti tetanu a pravidelných
očkování (zarděnky, záškrt, spalničky, příušnice atd.). Cizinci,
kteří do ČLR přijíždějí z oblastí, ve kterých se vyskytuje žlutá
zimnice, jsou povinni předložit potvrzení o skutečnosti, že byli
proti této chorobě očkováni. Cizincům, kteří jsou nositeli viru
HIV, mají pohlavní chorobu, lepru, mentální poruchu nebo otevřenou
plicní tuberkulózou, není umožněn vstup na území ČLR.

Klima

Území ČLR je nesmírně rozsáhlé, existuje na něm 6 základních
klimatických zón. Východní oblast Číny je na severu v Mandžusku pod
vlivem drsného kontinentálního klimatu s velmi studenými zimami (až
pod minus 20°C) a horkými léty, srážky se koncentrují na letní
měsíce. Jižněji (povodí Chuang-che, Peking, Si-an) je klima se
studenými zimami a teplým létem. V povodí Jang c´-ťiang panuje
subtropické klima s mírnými zimami a teplým létem, srážky jsou
celoroční mimo zimní měsíce. Jižní pobřeží Číny (Hongkong) je pod
vlivem tropického monzunového klimatu. Tibetské a čchangtangské
plató je pod vlivem vysokohorského kontinentálního klimatu, severní
vnitrozemí (oblast AO Sing-ťiang) je ovlivňováno aridním
kontinentálním klimatem s výrazně chladnými zimami a teplým
létem.

Čínská kuchyně

Neexistuje jednotná čínská kuchyně. Pojem je stejně zavádějící,
jako například kuchyně evropská. Existují 4 základní oblasti,
drobných regionálních odchylek jsou však stovky a tisíce, kuchyně
národnostních menšin jsou pak ještě dále odlišné.

Pekingská kuchyně Pekingská, nebo-li též
severní kuchyně, pochází z obilné oblasti Číny, více se tedy
používají knedlíky, chléb či nudle. Základem je pšenice a proso.
Nejznámější specialitou je tradiční pekingská kachna, ceněná pro
svoji do zlatova vypečenou kůžičku více než pro maso, a žebrácké
kuře, pečené v jílu.. Základními masy jsou ryby a kuřata, hojně se
vyskytuje též zelí. Silné jsou zastoupeny i vlivy kuchyně mongolské
s grilovanými masy. Severní kuchyně není příliš rafinovaná, je však
hutná a ideálně vyhovuje chladnému klimatu.

Sečuánská kuchyně Sečuánská kuchyně je převážně
velmi ostrá, česnek a chilli tvoří její základní ingredience.
Charakteristickou surovinou jsou bambusové výhonky a čerstvá
zelenina, kterou poskytuje subtropická příroda celoročně. Hojně se
využívají houby a jiné divoké plody. Sečánská kuchyně byla
oblíbeným stylem Mao Ce-tunga a je jedním z nejznámějších čínských
stylů ve světě.

Východní kuchyně z oblasti Ťiang-su, Fu-ťienu a
Chang-čou (Jiangsu, Fujian a Hangzhou)

Kuchyně z úrodných oblastí kolem Jang c´-ťiang.
Oblast je domovem čínské pánve wok, jídla jsou tedy vesměs lehce
smažená. Další typickou specialitou je dušení do červena v sojové
omáčce, cukru a koření. Oblast je domovem kapra, který je zde
vyhlášenou specialitou. Oblíbená jsou také vegetariánská jídla.

Kantonská kuchyně Kantonská kuchyně servíruje
vyvážená jídla, v nichž se musí odrážet vesmírná harmonie. Jídla
jsou buď jing – neboli chladivá či jang – neboli hřejivá. Oba druhy
jídel by u stolu měly být ve vzájemné rovnováze. Nejjednodušími
jídly jsou „mí“ – nudle či „kongí“ rýžová kaše. Drahými
specialitami je polévka ze žraločích ploutví či polévka z
vlaštovčích hnízd. Harmonie chutí je velice jemná.

Kantonské speciality se často servírují formou dim sum (doslova
dotek srdce). Na vozících jsou umístěny malé košíky či tácky se
zhruba čtyřmi kousky identické speciality, společnost u stolu si u
obsluhy ukazuje na jednotlivé tácky. Pokud jsou přikryty víčkem,
neostýchejte se jej odkrýt. Platí se dle počtu tácků či košíků. Do
restaurací tohoto typu se chodí ve větší společnosti, restaurace
bývají velmi hlučné.

Etiketa u stolu
Jídlo je v Číně převážně společenskou událostí. Jídla se
objednávají společně pro celý stůl, takto se také ze stolu společně
jí. Objednat si sám pro sebe se považuje za sobecké. Ze společných
mís se obvykle nabírá vlastními hůlkami, někdy jsou však hůlky
přiloženy ke každé míse, pak se nabírá těmito. Hůlky by se nikdy
neměly svisle zapichovat do rýže, takto se tradičně servíruje jídlo
zemřelým předkům. Polévka se jí až na závěr, miska se přiblíží ke
rtům a pevný obsah se přistrkuje do úst hůlkami. Jídlo se často
konzumuje velmi rychle, i mezi jednotlivými chody se používají
zubní párátka. Nepořádek na stole po hostině je běžný a je
očekáván. Srkání u stolu, mlaskání a říhání je považováno za znak
slušného vychování, bez doprovodných zvuků by se mistr kuchař mohl
domnívat, že jídlo bylo nechutné.

Nápoje

Králem nealkoholických nápojů Číny je čaj. Pije se převážně
zelený, fermentovaný černý čaj je vzácný. Čaj se zásadně nesladí.
Pivo Pi-ťiu je velmi oblíbené, značek je celá řada, například Blue
Ribbon, Qingdao a další. Čínské kořalky – Paj-ťiu jsou vhodné spíše
jen pro otrlé jedince, některé svojí kuchyní i účinky silně
připomínají některé z čistících prostředků.

Smlouvání a spropitné

Spropitné není tradiční, dokonce je oficiálně zakázáno. Na druhé
straně se se spropitným počítá, když už se dává, mělo by tak být
učiněno před aktem (s nadějí, že takto bude dotyčná služba lepší).
Cizinecká cena je na trzích i v malých obchodech vždy vyšší než
cena čínská. Smlouvání by proto mělo vést k dosažení ceny čínské.
Hlavním předpokladem smlouvání je zdvořilost. Nesmlouvá se ve
velkých obchodech s vyznačenou cenou či u zboží, prodávaném na
kila. Místní průvodci očekávají spropitné ve výši zhruba dolar na
osobu a den.

Měna

Oficiální měnou je žen-min-pi (renminbi – státní měna ČLR, v
překladu „lidové peníze“). Základní jednotkou je yuan (hovorově
kuai), který se dělí na 10 jiao (hovorově mao), které se dále dělí
na deset fen. Bankovky obíhají v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100
yuanů. V bankách, ve směnárnách, v hotelích i jinde se mění vesměs
za oficiální kurz, rozdíly tudíž nejsou velké. Zpětná výměna je
možná pouze s potvrzením o výměně v bance na letišti. Mezinárodní
kreditní karty jsou přijímány v některých luxusnějších hotelích a
obchodech. Pro výběr z bankomatu je limit 2000 RMB na transakci,
cizinece obslouží jen některé ATM. Kurz je přibližně 6,10 RMB za 1
USD.

Pošta

Velmi spolehlivá a výkonná. Známka na pohled do Evropy stojí 5
RMB.

Časový posun

+ 7 hodin vůči SEČ (v době letního času + 6 hodin). Jedná se o
všečínský čas, platný po celém území ČLR. Č as je nastaven pro
Peking, v západních oblastech země tudíž slunce vychází velmi pozdě
a pozdě zapadá (v Urumči svítá až před polednem a soumrak nastává o
půlnoci).

Elektřina

220 V, 50 Hz, střídavý proud, zásuvky jsou 4 základních typů,
nejčastější je ovšem typ se 3 kolíky, často bývá k dispozici
prodlužovačka se všemi běžnými typy čínských zásuvek, evropské
zástrčky lze do některých typů s rozvorkami zasunout.

Telefonování

Telefonní systém funguje poměrně spolehlivě, většina hotelů
umožňuje přímé mezinárodní volání. Mimo městská centra je však
možnost telefonování značně omezena. Pokrytí signálem GSM je ve
velkých městech velmi dobré.

Internet

Přístup na internet je možný. Sazby jsou kolem 40 Y za hodinu. V
některých hotelích mají na pokojích možnost připojení WIFI.

Fotografování

Zakázáno je fotografování strategických objektů: vojenská
zařízení, mosty, tunely, nádraží, atd jakož i fotografování
uniformovaných složek.

Kalendář

V úředním styku se běžně používá gregoriánský kalendář, velký
vliv však má i tradiční kalendář lunární, kde jsou roky označovány
12 znameními zvěrokruhu: rok 2007 je rokem Vepře, 2008 rokem Krysy.
Rok 2008 je v čínském počítání rokem 4705.

Bezpečnostní situace

Čína je relativně velmi bezpečnou zemí, při pohybu zvláště ve
velkých městech je sice třeba náležité ostražitosti, nicméně výskyt
kapsářů narůstá a násilné trestné činy jsou velmi řídké.

Kulturní zvláštnosti

Čínská kultura v ČLR prošla nesmírným šokem během kulturní
revoluce, přesto jsou staré čínské tradice stále živé, ač ale o
poznání méně silně než v Hongkongu či na Tchajwanu.

Základním konceptem chování je udržení tváře (ve smyslu
sebedůstojnosti či statutu osoby). Domluva, která přináší
uspokojení oběma stranám je preferována nad jednostranným
rozhodnutím, konfrontace je až posledním krokem. Číňané také často
raději říkají to, co si myslí, že ostatní chtějí slyšet, než to, co
si sami myslí nebo to, co je považováno za objektivní pravdu. Je
nutno se vyvarovat dotazů, které by měly být zodpovězeny negativně.
Zápor se považuje za neslušný. (Typickým příkladem je dotaz typu: “
Je toto cesta do Pekingu?“, ukazujíce na přesně opačný směr.
Odpověď nebude v této situaci vždy jednoznačná, i když domorodec u
cesty moc dobře ví, kudy se do Pekingu jde, nesouhlas a kategorické
„ne“ je ovšem nezdvořilé. Výsledkem pak bývá zamumlání či
nejednoznačné přikývnutí, cizinec se vydává po cestě, aby posléze
zjistil, že jde vlastně na opačnou stranu. Zde také patrně leží
jádro pověstného rčení o „lstivých Asiatech“.)

  • Úsměv má na rozdíl od Evropy též omluvnou funkci.
  • Důležitou podstatou chodu společnosti jsou osobní vztahy –
    kuan-si (guanxi), které se budují pomocí dárečků, drobných služeb,
    příbuzenských vazeb a podobně.
  • Přijímáme-li od někoho vizitku či jiný psaný předmět, je nutno
    jej uchopit na důkaz úcty oběma rukama
  • Na území ČLR není dobré navazovat s cizími obyvateli hovor na
    citlivá témata – problematika Tibetu, Tchaj-wanu a podobně, pokud
    nevíme přesně s kým mluvíme a co si můžeme dovolit.

Svátky

Nejdůležitější čínské svátky

  • Čínský nový rok (přelom ledna a února) – oslavy nového roku,
    spojené s dračími tanci, průvody, návštěvy rodin, hradí se staré
    dluhy
  • Čeng-ming (březen – duben) – svátek předků, spojen s návštěvami
    hrobů zemřelých, údržbou hrobek a obětováním darů
  • Tuen Ng – svátek dračích lodí (červen) – slaví se na paměť
    básníka a státníka Čchu-juana, který se na protest proti
    zkorumpované vládě vrhl do řeky. Oslavy jsou spojeny s dračími
    loděmi, házením knedlíků do vody, aby se hladové ryby drželi dále
    od básníkova těla.
  • narozeniny bohyně milosrdenství Kuan Yin – slaví se třikrát
    ročně
  • svátek hladových duchů (srpen) – jeden den v roce se vrací
    duchové zemřelých zpět na zem, aby si užili pozemských radovánek,
    slaví se nákladnými hostinami (duchové se nasytí nehmotnými
    esencemi a materiální podstatu krmě zanechají pozemšťanům),
    čínskými operami a dalšími představeními
  • svátek měsíčních koláčků (září) – oslava svržení mongolských
    vládců ve staré Číně, spojená s konzumací speciálně připravovaného
    pečiva

Nejdůležitější státní svátky

  • 1. leden Nový rok
  • 1. květen – Svátek práce
  • 1. říjen – Státní svátek ČLR – vyhlášení ČLR v roce 1949

Peking (Pej-Ťing, Beijing) 北京

Historie: akoliv oblast Pekingu byla osídlena
již od nepaměti, první zmínky o městě jsou až z období Válčících
států, kdy zde bylo založeno hlavní město království Yan (Yanjing).
Roku 1215 byl Yanjing vypálen Čingischánem a na troskách vzniklo
město Ta-tu, zvané též Chánbalyk (Chánovo město, Chánov). Z
Chánbalyku ovládal chán Kublaj ohromnou říši. Povstání v roce 1368
vedlo k pádu mongolské dynastie Jüan a vzniku dynastie Ming. Ta-tu
bylo přejmenováno na Pej-ping (Severní mír) a hlavní město říše
bylo přesunuto do Nankingu. Na počátku 15. století přesunul císoř
Yongle dvůr do Pej-pingu a město přejmenoval na Pej-ťing (Severní
hlavní město). V téže době vzniklo i jádro města, areál císařského
paláce a chrám nebes. Další rozvoj výstavby nastal s příchodem
mandžuské dynastie Čching. Na konci 19.století se čchingská říše
zmítala v chaosu, město bylo poničeno anglofrancouzskými
intervenčními vojsky, později též vojsky 5 velmocí, mezi nimi i
Rakousko-Uherska. Po vyhlášení republiky se hlavním městem stal
Nanking, v roce 1937 byl Peking okupován Japonci. V lednu 1949 do
města vstoupila Lidová osvobozenecká armáda, 1.října 1949 pak byla
na náměstí Tchien an-men vyhlášena ČLR. V padesátých letech
převážila výstavba dle sovětského stalinistického vzoru, od reforem
v osmdesátých letech probíhá v Pekingu mimořádně rozsáhlá výstavba
v moderním západním stylu. Dalším impulsem pro rozvoj bylo
přidělení olympijských her pro rok 2008 Pekingu.

Orientace: rozloha území Velkého Pekingu je 16
800 čvtverečních kilometrů, počet obyvatel zhruba 17 miliónů,
oficiálně je registrováno 12,35 ml obyvatel. Město je postaveno dle
zásad feng-šuej na provoúhlé šachovnici ulic, orientované přesně
dle světových stran. Ve středu leží Císařský palác. Hlavní třídy
jsou nazývány ta-ťie (dajie) a dělí se dle pozice vůči dnes již
vesměs neexistujícím branám (men) v městském opevnění, tudíž
-men-waj ta-ťie (-menwai dajie) znamená vnější třídu, -men-nej
ta-ťie (-mennei dajie) znamená třídu uvnitř opevnění. Název třídy
se často v průběhu mění dle světových stran: Tung-ta-ťie (Dongdajie
– Východní), Si-ta-ťie (Xidajie – Západní), Pej-ta-ťie (Beidajie –
Severní) a Nan-ta-ťie (Nandajie -Jižní). Kolem města vedou 4
okruhy, pátý okruh je těsně před dokončením.

Stravování: po celém městě je ohromné množství
malých hospůdek a jídelniček, problémem je však, že obsluha hovoří
pouze čínsky a jídelníčky, pokud jsou, tak jsou jen v čínštině.
Méně složité je pro cizince stravování je v jídelních patrech
obchodních domů, kde lze vybírat pohledem a odpadá problém s
komunikační bariérou. Zajímavým zpestřením jsou pouliční stánky s
různými specialitami, nejvyhlášenější je večerní trh u ulice
Wang-fu-ťing (Wangfujing), kde lze ochutnat hada, sumýše i jiné
neobvyklosti. Specializované luxusní restaurace podávají místní
vyhlášené pochoutky: pekingskou kachnu, mongolské barbecue či
pochutiny císařské kuchyně.

Měststká hromadná doprava

  • Metro: metro je nejjednoduším hromadným
    dopravním prostředkem pro cizince. Stanice jsou značeny velkým D v
    kroužku – v čínštině ti-tchie (ditie). Popisy stanic jsou jak v
    čínštině, tak v přepisu pchin-jin. Funguje 16 linek. Provozní doba
    je od 5 do 23 hodin. Jízdné je jednorázové, základní je od 3
    RMB.
  • Taxi: při individuální dopravě v Pekingu je
    nejvhodnější použít taxi, jež jsou vybaveny taxametry. Orientační
    cena taxi je 10 jüanů za první 1,5 km a dále kolem 2,30 jüanů za 1
    km. Jízda po 23.hodině je za příplatek cca 20 %. Turisté rovněž
    musí připomenout zapnutí taxametru a cílovou destinaci je dobré mít
    napsánu v čínštině.
  • Autobusy a trolejbusy: sť je složitá, nápisy
    jsou pouze v čínštině. Jednociferná a dvojciferná označení
    obsluhují střed města,označení 1XX jsou trolejbusy, 3XX jsou
    příměstské linky. Autobusy fungují od 5 do 23. hodin.

Fakultativní výlety Peking

  • HUTONG TOUR: Prohlídka původní čtvrti Pekingu – procházka tzv.
    chu-tchungem se zachovanými tradičními domky severně od parku
    Pej-chaj (Beihai). Projížďka rikšou a návštěva Bubnové věže, z níž
    byl oznamován ve starých dobách čas a odkud se otevírá nádherný
    výhled na panorama Pekingu. Orientační cena: 200 jüanů
  • PEKINGSKÁ OPERA Ukázka tradiční pekingské opery s úryvkem ze
    hry, odehrávající se v období období Tří říší a krátká ukázka
    lidové akrobacie. Orientační cena: cca 200 jüanů
  • AKROBATICKÁ SHOW Estrádní vystoupení předních pekingských
    akrobatů všech věkových kategorií. Orientační cena: 200 jüanů
  • PEKINGSKÁ KACHNA Večeře v tradiční čínské restauraci. Na závěr
    ochutnávka místní speciality – speciálně připravované kachny, jež
    je ceněna hlavně pro svoji vypečenou kůžičku. Podává se se
    speciálními plackami, pórkem, okurkou a speciální omáčkou.
    Orientační cena: 200 jüanů
  • KUNG-FU SHOW Tematické představení ve stylu výpravné show ze
    života šaolinských mnichů a jejich cesty k dokonalosti s ukázkami
    mistrovských kousků bojových umění. Orientační cena: 200
    jüanů.

Konzulární úřady

Velvyslanectví ČR v Pekingu
Embassy of the Czech Republic
Ritan Lu, Jianguomen Wai, Beijing 100 600
People´s Republic of China
tel. 00 8610 – 653 26 902-4, 653 25 124, 653 24 286, fax: 00 8610 –
653 25 653

Generální konzulát ČR v Šanghaji
Consulate General of the Czech Republic
1375 Huai Hai Zhong Lu, Qi Hua Tower 12B, Shanghai 200031
People´s Republic of China
tel: 00 8621 – 6471 2420, 6474 1439, fax. 00 8621 – 6474 1159

Čína, info o zemi

Obyvatelstvo: Čína je nejlidnatější stát světa.
Průměrná hustota je 126 obyvatel na km čtvereční. V samotném
Pekingu žije více než 17 miliónů obyvatel. V Číně do roku 2018
platila politika jednoho dítěte, pomocí které se stát snaží
regulovat přírůstek obyvatelstva. 40 % obyvatelstva žije ve
městech, zbytek na venkově. Více než 92 % obyvatel je národnosti
Chan. Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Zhuangové, dále
Hui, Ujguři, Yi a další. Celkem zde žije více než 55 menšinových
národností.

Geografie: Osami Číny jsou 2 řeky, tekoucí ze
západu na východ: na severu Chuang-che a na jihu Jang c´-ťiang.
Podél nich se rozkládají velmi úrodné planiny, na nichž vznikala
čínská civilizace. Západní část země je tvořena nehostinnými
liduprázdnými vysokohorskými a pouštními teritorii. Nejvyšším bodem
země je Čomolangma (Mt. Everest) 8850 m.n.m. v Tibetské AO, nejníže
položenou oblastí je Tarimská pánev (lokalita Turpan Pendi -154
m.p.m.)

Historie: Čínská civilizace má své počátky v
oblasti kolem dolního toku Žluté řeky asi 1700 př. n. l., kdy
nastoupila vládu první historicky doložená dynastie Šang. V 11. st.
př. n. l. vyvrátil dynastii Šang její jihozápadní soused – kmen
Čou, který ovládal centrální Čínu až do 3. st. př. n. l. V tomto
období dochází k vytvoření filozofických systémů taoismu a
konfucionismu. V období Čou se šířila znalost lití železa, ražení
kovových mincí a byla objevena metoda výroby hedvábí. R. 221 př. n.
l. nastupuje dynastie Čchin, jejíž vládce Jing Čeng přijal titul
Čchin Š´Chuang-ťi, sjednotil dlouho soupeřící útvary v jednotnou
říši a posílil severní hranici země systémem spojených pevností –
Velkou čínskou zdí. R. 206 př. n. l. získal císařský titul Liou
Pang a stal se zakladatelem dynastie Chan, která vládla déle než
čtyři století. V tomto období dostaly hranice Číny zhruba dnešní
podobu. Po r. 220 se Čína rozpadla na několik válčících království,
ke znovusjednocení došlo až za krátké vlády dynastie Suej. Během
panování dynastie Sung, která nastoupila v r. 960, byl při
odpalování ohňostrojů poprvé použit střelný prach. Čína prožívala
svůj zlatý věk: rostla města a kvetl obchod s okolním světem. V r.
1126 si podrobil celou severní Čínu polokočovný kmen Džurčenů z
Mandžuska, kteří nastolili v zemi vlastní dynastii Ťin. Na počátku
13. st. napadl Džurčeny mongolský vládce Čingischán. Mongolský
vládce Kublajchán zde zakládá dynastii Jüan. Za jeho vlády
navštívil Čínu Marco Polo.

V období dynastie Ming – „Zářící“ (1368 – 1644) byla opravena a
prodloužena Velká čínská zeď do dnešní délky 6 400 km. V roce 1557
založili Portugalci v Macau osadu a do Číny začínají pronikat první
jezuitští misionáři. Mandžuská dynastie Čching zahájila periodu
nové územní expanze. R. 1683 obsadila ostrov Tchaj-wan, připojila
ke svému území rozsáhlé oblasti na severozápadě a umístila v Tibetu
posádku. Avšak nespokojenost s čchingskou dynastií se neustále
stupňovala a menší vojenská vzpoura ve Wu-čchangu v r. 1911 uvedla
do pohybu rozsáhlé opoziční hnutí. Sinchajská revoluce brzy svrhla
monarcii a 1. ledna 1912 byl vyhlášen prezidentem nové Čínské
republiky Sunjatsen.

O moc v zemi začali soupeřit oblastní vojevůdci, jejichž armády
způsobily nesmírné škody a miliony obětí. V r. 1919 se v zemi
vzedmula mohutná vlna nacionalismu namířená proti zahraniční
přítomnosti. R. 1921 byla založena Komunistická strana Číny.
Nacionalistická strana Kuomintang se spojila s komunisty, aby mohla
čelit výbojů generálů ze severu a znovusjednotit zemi. V r. 1927
však vůdce Kuomintangu Čankajšek provedl převrat a mnoho
komunistických spojenců nechal zlikvidovat. V říjnu 1934 zahájilo
asi 100 000 komunistů dlouhý ústup směrem na sever, který se
proslavil jako „Dlouhý pochod“. Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga
vytvořili Rudou armádu. Mezitím v r. 1931 Japonci vpadli do
Mandžuska a v r. 1937 obsadili severní a střední Čínu. V r. 1945
přerostl boj mezi Kuomintangem a komunisty v otevřenou občanskou
válku. V té byl Kuomintang na hlavu poražen a 1. října 1949 byla
vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem.

V r. 1958 dal Mao pokyn k zahájení „velkého skoku“, což byl
pokus o urychlení hospodářského růstu rozsáhlou mobilizací
venkovského obyvatelstva. Tato akce však skončila katastrofálním
neúspěchem. Ve snaze znovu získat politickou iniciativu zahájil Mao
v r. 1966 „velkou proletářskou kulturní revoluci“. Ta však měla za
následek anarchii, vlna teroru způsobila smrt nejméně 400 000
Číňanů. Orgány moci a celá společnost byly paralyzovány a klíčové
pozice v zemi zaujala armáda. Po Maově smrti v r. 1976 nastoupili k
moci umírnění přívrženci postupných hospodářských reforem. Od r.
1987 se rozvinula široká debata o demokratizaci země, v květnu 1989
však armáda na náměstí Nebeského klidu zmasakrovala poklidnou
demonstraci. Na začátku devadesátých let ale Čína nastoupila
impozantní cestu urychleného ekonomického rozvoje a podpory
soukromého podnikání.

Jazyk & písmo

Jazyk: oficiálním jazykem ČLR je pekingský
dialekt čínštiny, zvaný mandarínština (ve smyslu úředničtina),
oficiálně zvaný pchu-tchung-hua [putonghua] (běžná řeč). Na území
Číny se ovšem používá dále 7 velkých jazykových dialektů:
kantonština (jüe), šanghajština (wu), min-pej, mi-nan, siang, gan a
hakka. Čínština je jazyk tónový, severní varianty mají 4 tóny a 1
netonální zvuk. První tón je vysoký rovný, druhý je stoupavý (jako
v otázce), třetí je hluboký a poslední je klesavý, tak trochu jako
v rozkazovacím způsobu. Jižní dialekty mají tónů více, kantonština
například 9. Čínská slova jsou jednoslabičná. Mandarínská čínština
se zapisuje pomocí znaků, pro přepis do latinky byl roku 1954
zaveden v ČLR přepis pchin-jin (pinyin). V češtině se ale používá
stále ještě česká transkripce, využívající českých hlásek, přepis
pchin-jin je bez znalosti pravidel četby téměř nerozluštitelný
např. Qin je Čchin, Renmin je Žen-min a podobně. České slovo Češi
by se systémem pchin-jin přepisovalo zhruba jako Qexi. Jak
pchin-jin, tak česká transkripce ovšem nezachytávají tonálnost.
Jiné dialekty (kantonština apod.) nemají dosud ustálené systémy
transkripce, používá se vesměs fonetický anglický přepis, ovšem též
bez tonálnosti. V praxi tudíž platí, že pro seriózního zájemce o
čínštinu je nejlépe osvojit si základní znaky.

Písmo: základem psané čínštiny je dodnes
reforma z doby dynastie Čchin z 3. stol. př.n.l. Znaky mají v
menšině piktografický význam či ve většině případů jsou složené z
radikálu, který nese významovou složku, a fonetika, jenž zpřesňuje
zvukovou složku. V praxi existuje přes 56 000 znaků, za úroveň
gramotnosti se považuje znalost 2000 až 3000 znaků. Všechny znaky
sestávají ze zhruba 20 základních tahů, směr a pořadí tahů je pevně
dáno. Čínské znaky převzala i japonština, korejština a
vietnamština, dnes se používají v klasické podobě pouze v
japonštině. V rámci alfabetizační kampaně v padesátých letech v ČLR
došlo k zjednodušení základních znaků, v Hongkongu, Macau a na
Tchajwanu však znaky zůstaly původní. Dnes se některé klasické
znaky opět začínají v rámci módnosti objevovat i na území ČLR.

Malý slovníček čínštiny

Ahoj.

Ni-chao.

Děkuji.

Sie-sie

Nerozumím.

Wo pu ming paj.

Mluvíte anglicky?

Ni chuej šuo jing-jü ma?

Nashledanou

Caj-ťien

Dobré ráno

Cao-čchen chao.

Dobrý večer.

Wan-čchen chao

Dobrou noc.

Wan-an.

To je drahé.

Pchien-ji.

Číslovky

1

I

11

Š-i

2

Er

12

Š-er

3

San

15

Š-wu

4

S

20

Er-š

5

Wu

30

San-š

6

Liou

40

S-š

7

čchi

50

Wu-š

8

Pa

100

i-paj

9

Ťiou

200

Liang-paj

10

š

1000

i-čchien

Program zájezdu:

1. den ODLET Z PRAHY
Sraz skupiny na letišti Praha. Odlet do Pekingu.

2. den PEKING
Přílet do Pekingu. Transfer do hotelu, ubytování. Večer volný
program.

3. den PEKING – TCHIEN-AN-MEN, ZAKÁZANÉ MĚSTO, PEJ-CHAJ
PARK

Snídaně. Prohlídka největšího náměstí na světě Tchien-an-men
(náměstí Nebeského klidu) o rozloze 44 ha. Následuje prohlídka
Zakázaného města – sídla panovníků dynastie Ming a Čching bývá též
nazýváno největším kulturním muzeem Číny. Během vlády 24 císařů
nebylo přístupno veřejnosti. Oběd. Odpoledne procházka Pej-chaj
parkem s prohlídkou pagody, postavené na ostrově uprostřed laguny.
Transfer do hotelu, ubytování. Večeře. Nocleh.

4. den VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ, HROBKY DYNASTIE
MING

Snídaně. Celodenní výlet k velkolepé stavbě – Velké čínské zdi, jež
se rozpíná v délce více než 6.000 km a lze ji zpozorovat i z
vesmíru. Tato zeď, sloužící původně k obranným účelům proti invazi
nomádů, se nachází 60 km severovýchodně od Pekingu. Oběd v tradiční
čínské restauraci. Odpoledne prohlídka hrobky panovníka dynastie
Ming. Večeře.

5. den LETNÍ PALÁC, CHRÁM NEBES
Snídaně. Dopoledne prohlídka Letního paláce, sídla císařů během
horkého léta. V paláci najdete rozlehlé zahrady, chrámy a Loď
čistoty císařovny Cch‘-si, jež je celá z mramoru. Po obědě v
tradiční čínské restauraci následuje prohlídka Chrámu nebes, kde
císaři vykonávali modlitební obřady za bohatou úrodu, dobré počasí
a přízeň duchů. Po večeři transfer na nádraží a odjezd lůžkovým
vlakem do Xi’anu.

6. den XI´AN
Ranní příjezd do Xi’anu, hlavního města provincie Šan-si. Toto
město s bohatou historií bylo hlavním městem 11 čínských dynastií a
bývalo největším městem.Ve svých cestopisech se o Xi’anu zmiňuje i
Marco Polo jako o výchozím bodu Hedvábné cesty. Oběd. Prohlídka
města – navštívíte areál Velké pagody divoké husy ze 4. století a
prohlédnete si městské opevnění z raného období dynastie Ming.
Večeře.

7. den TERAKOTOVÁ ARMÁDA A VESNICE BANPO
Snídaně. Celodenní výlet k jedné z největších turistických atrakcí
celé Číny – Terakotové armá – dy – hliněné armády císaře Čchin
Š’chuang-tiho, významné osobnosti v dějinách Číny. Tento císař
sjednotil Čínu v jednu silnou významnou říši. Hliněná armáda byla
zcela náhodou objevena v roce 1974 místními rolníky. Více než 6.000
ozbrojených bojovníků v životní velikosti je rozestavěno v bojovém
šiku. Celá armáda byla součástí posmrtné výbavy zemřelého
panovníka. Oběd. Odpoledne prohlídka vesnice Banpo – sídliště
původních obyvatel před zhruba 5.000 lety. Večeře.

8. den XI´AN – ŠANGHAJ
Snídaně. Transfer na letiště a přelet do Šanghaje. Tato rychle se
rozvíjející metropole východní Číny s 18 milióny obyvatel upoutá
návštěvníky moderní výstavbou. Po obědě procházka po rušné třídě
Nanjing s přilehlým nábřežím Bund. Transfer do hotelu, ubytování.
Večeře.

9. den PROHLÍDKA ŠANGHAJE
Snídaně. Celodenní prohlídka města. Prohlédnete si chrám
jadeitového Buddhy s plastikami s buddhistickými motivy. Oběd.
Odpoledne se projdete zahradami Yuyuan, jež byly postaveny již v
16. století. Večeře, večer volný program na prohlídku centra
města.

10. den ŠANGHAJ – GUILIN
Snídaně. Transfer na letiště a přelet do Guilinu, jenž má unikátní
polohu v subtropické krasové oblasti provincie Kuang-si. Po obědě
prohlídka města s 350 tisíci obyvateli a bohatou historií.
Prohlídka Jeskyně Rákosové flétny, skály Sloního chobotu a skály
Řasného brokátu. Tato krasová oblast vytváří jedinečné vápencové
útvary. Transfer do hotelu, ubytování a večeře.

11. den VÝLET PO ŘECE LI
Snídaně. Celodenní projížďka lodí s obědem po řece Li, jež patří k
nezapomenutelným zážitkům. Zdejší vápencové útvary vystupují přímo
z okolní krajiny a vytvářejí neobvyklé obrazce. Místní krajina se
stala inspirací mnoha čínských umělců a zdejší fotografie spatříte
ve všech publikacích o Číně. Výlet po řece končí v městečku
Yangshuo, obklopeném rýžovými políčky. Volný čas k nákupu suvenýrů.
Návrat do Guilinu, večeře a nocleh.

12. den GUILIN – HONGKONG
Snídaně. Dopoledne volný program. Po obědě transfer na vlakové
nádraží. Odjezd rychlovlakem do Hongkongu, donedávna ještě
provincie, jež úředně patřila k britskému impériu. Pohled na
hongkongský záliv s mnoha mrakodrapy přímo na pobřeží se Vám navždy
vryje do paměti. Transfer do hotelu, ubytování v turisticky
nejatraktivnější části města Kowloon s mnoha obchody se suvenýry,
elektronikou či textilem.

13. den HONGKONG
Snídaně. Půldenní prohlídka města se zastávkami v nejrušnější
turistické čtvrti Kowloon, přístavu Aberdeen, obchodní čtvrti Wan
Chai i nejnavštěvovanější pláži města v Repulse Bay. Navštívíte
Victoria Peak s panoramatickým výhledem na hongkongský záliv. V
pozdním odpoledni následuje procházka po čtvrti Kowloon a
nejrušnější třídě Nathan Road, křivolakými uličkami pulsujícího
velkoměsta a s noční trhem. Poznáte, proč se Hongkongu říká „město,
které nikdy nespí“.

14. den HONGKONG
Snídaně. Volný program, nákupy, projížďka trajektem či fakult.
návštěva zábavního parku Ocean Park či bývalé portugalské kolonie
Macaa. Večer transfer na letiště a odlet zpět do Prahy.

15. den PŘÍLET DO PRAHY
Přílet do Prahy.

CENA ZÁJEZDU ZAHRNUJE

  • leteckou přepravu Praha – Peking a Xi’an – Šanghaj – Guilin –
    Hongkong – Praha s přestupem
  • letištní taxy
  • 1x nocleh v lůžkovém vlaku na trase Peking Xi’an
  • 11x nocleh se snídaní v hotelech 3* 4*
  • obědy a večeře během pobytu v Číně (v Hongkongu pouze se
    snídaní)
  • program včetně veškerých vstupů
  • veškeré transfery během celého pobytu
  • českého průvodce během okruhu (min. 16 osob)

CENA ZÁJEZDU NEZAHRNUJE

  • vstupní vízum – poplatek 2.700,- Kč. Platí se přímo vízovému
    centru. Nutný on-line formulář a osobní návštěva vízového centra za
    účelem sejmutí otisků prstů. Vyřízení trvá 1 týden.
  • fakultativní výlety nad rámec programu (Chu-tchung tour,
    akrobatická show, pekingská opera, pekingská kachna, Macao – celkem
    350,- USD)
Zjistit termíny a ceny

Zájezdy 2022...